BCN / day 1
this post is only in czech, sorry.
do Barcelony jsme se s přítelem vydali minulý pátek. chtěla jsem se odměnit za maturitu a mít možnost si oddychnout a užít si poklidný výlet ve dvou. všechno jsme si naplánovali už před mým svaťákem. Barcelona byla jasnou volbou, ani jeden z nás tam ještě nebyl, památky i historky od známých nás pořádně nalákaly a ceny za letenky byly skvělé. takže letíme? letíme!
apartmánek jsem vybrala skvělý, chválila jsem se celou dobu co jsme v BCN byli. nejenže byl naprosto nádherný, nový a moderní, ale navíc s výhledem na Sagradu a zhruba 10 minut od centra, od Parc Guell i od jídelních uliček.
vždy si raději vybírám apartmány než hotely, připadá mi, že pak člověk více splyne s městem a jeho atmosférou.
v sobotu ráno jsme ihned po prozkoumání naší ulice a nafocení tisíce fotek (kterými vás raději nebudu zahlcovat) překrásné a gigantické Sagrada Familia od Gaudího jsme se se Š. vydali do centra města, konkrétně metrem k univerzitě (Universitat) a pak na Placa Catalunya.
o protestech ve Španělsku jsem věděli a i přesto mě plné náměstí manifestujících a popsaných billboardů překvapilo. přes den byste si řekli, že se jedná o nějaký camp v centru města. mladí prostestanti tu spali na zemi, vařili si na přenosných vařičích, hráli karty ve stanech a podobně.
po přečtení skoro všech billboardů a cedulí na náměstí jsme se vydali do ulice Avinguda del Portal de l'Angel, která je zleva od známé Rambly a je plná obchodů (právě tady jsem si nakoupila nejvíce věcí) a obchodních center. vzhledem k tomu, že jsme z apartmánu vyrazili brzo, nebylo centrum ještě tak plné jako později po poledni.
po několika menších uličkách a malém náměstíčku jsme se dostali až k trhu sv. Kateřiny, který mě, člověka jemuž jsou známé jen trhy asijské, špinavé a plné odéru z ryb, velmi překvapil. byl čistý, tichý a vypadal spíše jako obchoďák. posilnili jsme se výborným melounovým džusem a vydali se dál, po Via Laietana až k paláci muziky, který byl v tak úzké uličce, že jsem naprosto nevěděla, jak tu krásu pořádně vyfotit.
došli jsme až na Carrer de Fontanella, kde jsem objevila butiček, který mi doporučila Adél a bez zaváhání skočila dovnitř. nádherné barevné bowling kabelky, nádherná portfolia, krásná psaníčka, vše kožené a kvalitní označeno malým nápisem Fun&Basics.. trochu mi to připomínalo kabelky od Céline. tady jsem poprvé zjistila, že mi nefunguje karta. v tu chvíli jsem proklela snad všechny zaměstnance KB a nadávala na sebe, že jsem si byla líná peníze vybrat a proměnit v Praze.
nicméně jsem to nevzdala, a řekla si, že karta se třeba rozchodí, že to bude nějaký výpadek a nádherné zelené portfolio si budu moct koupit v pondělí - den, který jsme si určili jako den nakupovací.
dalším cílem našeho procházení byla již zmiňovaná Rambla. dlouhatánská a nejzelenější ulice města, plná turistů, pouličních prodavačů a různých performancí.
sluníčko začínalo hřát až moc, tak jsme se s davem nechali zatáhnout na trh další, který mi tentokrát už Asii přípomínal víc. byl plný barevných bonbónků a čokolád, plný chilli papriček všech druhů a plný různého ovoce.
odpoledne už jsme začínali mít hlad, tak jsme si zašli na typické tapas, tedy zobání kombinace malých porcí různých jídel.
po cestě zpátky na metro se na Ramble tančilo a skákalo. přísahám, že ty holky minul jen asi o 5mm. chudák, málem přišla o hlavu.
přítel si nedávno koupil krásnou černou Vespičku a proto když se mu dostal foťák do ruky, fotil si právě motorky a scootery, kterých je Barcelona plná.
beruškovou Vespu chci taky!
pak fotil taky mě, ztracenou turistku s mapou v ruce, která hledá cestu k Gaudího domu.
ségra při prohlížení fotek řekla: "ty si opravdu vždycky vybereš tu nejpraktičtější kabelku na výlet, co?"
dům jsme našli a byla jsem zase ohromená, tak jako u veškeré Gaudího architektury. miluju tu hravost a jakousi útulnost. také vám trochu připomíná Hundertwassera?
odpoledne jsme se po další přestávce na kafe vydali do Parc Guell, který mi doporučovali snad úplně všichni, kteří už v Barceloně byli. a nedivím se. ten výhled byl opravdu krásný a prostředí parku také.
konečně jsme si za celý den nechali udělat také nějakou společnou fotku, ale slibuji, že v článcích o dalších dnech jich bude víc, protože to už jsme se oba naštěstí rozfotili.
v parku jsme narazili na vtipnou pětici Microguagua, kteří mě odzbrojili ač nejsem fanoušek raggae muziky a to právě jejich charismatem.
hezky jsme si u nich odpočinuli a vyrazili dál..
.. kochat se nad dalšími barevnými mozaikami a stavbami od Gaudího.
znovu díky Adél jsme mohli večer najisto vyrazit do výborné mexické restaurace Rosa Negra na Via Laietana a měli jsme ohromné štěstí, protože jsme si stihli zabrat místo. později už byla restaurace(/bar) plná čekajících skupinek na místo. najedli jsme se výborně, konečně jsem si zase pochutnala na skvělém guacamole (o kterém Š. říká, že to jsou netopíří hovínka) a zároveň jsme se opili mojitem.
znovu skrz Placa Catalunya jsme se vydali do uliček starého města najít nějaký bar a říkali jsme si, jak vtipné by bylo narazit na La Oveja Negra, hospodu, o které příteli říkala jeho mladá lektorka španělštiny.
pár protestantů, kteří již hlasitě na náměstí manifestovali a pronášeli své požadavky, mi po cestě zapózovalo s cedulí. všichni hrozně ochotně a s úsměvem.
no a zázrak se konal. jen po pár krocích v uličkách vpravo od Rambly jsme na Černou Ovci narazili a nadšeně vběhli dovnitř, zvědaví, jestli to uvnitř vypadá skutečně tak undergroundově jak to popisovala zmiňovaná lektorka. a trochu ano. veliké sklepní prostory, s velkými stoly a lavicemi s tak různorodým osazenstvem, že jsem se ani já v podpatcích a sukni (připravena na "clubbing") v typicky hospodském prostředí necítila blbě.
původní plán byl po Ovci vyrazit někam do klubů, které nám doporučil Marc (majitel apartmánu), ale jug sangrie nás v kombinaci s mojity z předešlých hodin docela odrovnal a tak jsme si chytli taxíka a jeli se vyspat na další den.
první den a zejména večer v Barceloně byl příjemný, prostředí a atmosféra Barcelony se mi už ten první den tak zalíbilo, že jsem si později v apartmánu na iPadu začla hledat vysoké školy. a kdo ví. třeba se v budoucnu na nějaký ten semestr do Barcelony podívám.