summer flashback

vím vím. víc jak měsíc bez aktualizace. víc jak měsíc bez jakékoliv fotky a odpovědi na komentáře. sebe samotnou tím štvu a moc se vám omlouvám a ještě víc vám trpělivým čtenářům děkuji, že i přes to, že tu chcíp pes, má blog stálou návštěvnost.

měsíc září byl blázinec a to nemluvím jen o proměnlivosti počasí. mám hodně učení, i teď, když vám zrovna píšu tenhle post, bych asi udělala líp, kdybych se učila italskou literaturu.. ale už vám ten letní článek opravdu dlužím. takže doufám, že teď, když už na nás to sluníčko asi na dlouho nevykoukne, se vám tenhle stroj času ve formě fotek zalíbí.

"Due piadine con prosciutto e mi aggiungi tanta rucola per favore"

dva týdny v Itálii se svými přáteli a přítelem jsem si užila parádně. tak jak jsem psala ještě před létem - těšila jsem se na italské jídlo, italské trhy a oddychovou atmosféru italského přímořského městečka.

všeho bylo dost a ještě víc. bylo třeba i..

.. plno příjemných posezení

.. plno lásky

.. plno nových botiček

.. plno vtipné ovíněnosti .. zkrátka plno skvělých vzpomínek.

jediné negativní události co se mi staly v Itálii bylo,

a) když jsem si hned po příjezdu do Benátek - kde jsme byli na jeden den, vyzvednout kamaráda - naprosto nešikovně rozbila své nejoblíbenější sandálky z Thajska. vynahradila jsem si ztrátu, a hned ten den v tom samém městě mi přibyly dva další páry.

b) když se během cesty zpátky (5ti hodinová cesta!) rozbil vlak, načež ho po dvou hodinách opravili a zatímco já s F. jsme chtěly udělat dobrý skutek a donýst --žíznivým-- seschlým kamarádům vodu, vlak ujel. domu jsme se dostaly taxíkem (jako jedinou možností v onu noční hodinu), který má definitivně titul mého nejdražšího taxíku v životě.

teď už se tomu jen smějeme.

"Hruškov - a dál to to radši nebudu říkat, jinak mi bude blbě"

má druhá etapa prázdnin začala v Chorvatsku (přesně tedy v Sarajevu, kam jsem přiletěla z Říma), kde jsem věřte nevěřte byla poprvé v životě. jako (ne)správný Čech. byla to přesně ta dovolená, na které jste s nejlepší kamarádkou a i když se všem snažíte všechny historky co nejlépe povyprávět, pochopíte je (a smějete se jak blázni) stejně jen vy a ona. stejně jako v Itálii jsem se pravidelně přejídala, pravidelně opíjela a užívala si nekonečného přísunu sluníčka. také bylo ..

.. hodně slunění se

.. hodně koktejlů

.. ale i hodně tvrdších drinků

.. hodně nezastavitelných záchvatů smíchu

.. neustálé stejskací smsky

.. hodně holčičích fotek

.. a zejména hodně podařená dovolená s tou nejbližší.

"Tak nám zabili Ferdinanda"

po týdnu u moře jsme přejeli hranice Chorvatska a Bosny a vrátily se do města mešit, kostelů i synagog - Sarajeva.

samotnou mě překvapilo jak mě Sarajevo překvapilo. je to dokonalá směsice s úžasným nočním životem a přátelskou atmosférou. a těch úžasných kaváren! jsem hrozně ráda za to, že jsem měla možnost se tam podívat. samotnou by mě to asi v životě nenapadlo. je škoda, že o Sarajevu tak málo víme a vůbec se o něj nezajímáme jako o turistickou destinaci. rozhodně se tam chci někdy vrátit, doteď jsem z těch domečků mezi kopci plná dojmů. a čevapčiči fast-food je stokrát lepší než McDonald's!